Pozvánka na přednášku Jan Karafiát – český H. CH. Andersen?
UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.
Katedra českého jazyka a literatury s didaktikou PdF OU, Kabinet literatury pro děti a mládež, literární a jazykové komunikace s dětmi a Literárněvědná společnost, pobočka Ostrava zvou na přednášku a následnou diskuzi pod názvem Jan Karafiát – český H. CH. Andersen?
Přednáška se uskuteční 29. listopadu 2023 v 10:50 v posluchárně SB 205 (budova SB), v budově Pedagogické fakulty OU v Ostravě, Fráni Šrámka 3.
Přednáška „Jan Karafiát – český H. CH. Andersen“ přiblíží osobnost Jana Karafiáta (1846–1929), od jehož úmrtí záhy uplyne 95 let. Jedním z výkladových klíčů se stane biografie, kdy mj. bude pozornost zaměřena na jeho méně známé dvacetileté působení na Valašsku a výsostně osobní, konfesionální prožitek víry, dále na genezi, valorizaci a kritickou recepci knihy Broučci pro malé i větší děti (1876). Mimo poetiku Broučků a odkazů k biblickým textům bude pozornost věnována také dalším Karafiátovým beletristickým dílům a také autorově nelibosti být srovnáván s cizími vzory. Stranou nezůstanou ani ilustrace Broučků a proměny ve výtvarném pojetí.
Prof. Svatava Urbanová se dlouhodobě a cíleně soustředí na reflexi české literatury pro děti a mládež, zvláště v polistopadovém období. Upozornila na řadu specifických znaků i obecných teoretických přístupů v celé této rozsáhlé oblasti umění (např. Meandry a metamorfózy dětské literatury, 2003; Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století, 2004). V letech 2001–2003 vedla úspěšný projekt GAČR Tvorba a recepce dětské literatury v 90. letech. Podílela se např. na vzniku Slovníku spisovatelů pro děti a mládež 2. Čeští spisovatelé (2012), Dejin slovenskej literatúry pre deti a mládež po roku 1960 (2010). Zajímá se o vztah slova a obrazu (Pohyby/Movimientos, 2010; Figury a figurace, 2010; Konfigurace – Figury a figurace II., 2021), analyzuje podoby obrazového zpracování, vizualizace, intermediálních vztahů v knize pro děti, celostně zpracovává tvorbu autorů známých a oblíbených u nás a v zahraničí (Dialogy Ivy Procházkové, 2012). Kniha S holokaustem za zády. Téma holokaustu v české a překladové tvorbě po roce 1989 nominovala na Zlatou stuhu. Věnuje se rovněž umělecké fotografii (Hledání souvislostí, 2007), obrazům a ilustracím (Lumír Čmerda, 2017; Antonína Strnadel, 2019). V přístupech k regionální tvorbě využívá sociologické přístupy (Region bez hranic. Sociologická sonda do vnímání literatury na Ostravsku, 2001), které otevřely další možnosti mezioborového přístupu v rámci tzv. nového regionalismu. V knize Souřadnice času a míst (2016), byla přeložena do polštiny (Współrzędne czasu i miejsc), se zabývá tematikou domova a kulturní paměti (zvl. v dílech Jana Balabána, Petra Čichoně, Oty Filipa, Miroslava Stoniše, Evy Tvrdé), neopomíjí vazby mezi literaturou a slovesným folklorem.
Zveřejněno / aktualizováno: 16. 11. 2023
